Jeseník - Cesta ke zdraví
Letošní jaro svou aprílovou náladou není zdaleka příznivé dlouhodobě plánovaným aktivitám. Sníh přikrývá květy stromů bílou peřinou a sluníčko si hraje na schovávanou s dešťovými mraky. Není se tak čemu divit, že se ordinace lékařů plní nemocnými pacienty. Využili jsme prodlouženého víkendu a jeli jsme na tři dny načerpat nové síly do hor, kde sluníčko, voda a vzduch léčí.
Cestovali jsme do Jeseníku vlakem. Naše početná skupina hravě zvládla pěší výšlap do kopců Priessnitzových lázní. Ještě v den příjezdu jsme relaxovali v prostorách solné jeskyně. Děti odpočívaly na pohodlných lehátkách a s každým nádechem vnímaly klid, uvolnění a pohodu.
Areál lázní nabízí spoustu možností pěší turistiky. Obešli jsme kolonádu. Tamější panoramata jsou bezesporu jedna z nejkrásnějších v republice. Každý ze Šikulů si pohladil sochu lva. Podle jedné pověsti se tak do roka do lázní vrátí, podle druhé bude stále zdráv. Okruh kolonády jsme během pobytu prošli dvakrát, tak třeba se obě předpovědi vyplní. Velkým lákadlem byl balneopark. Ten skrývá hned několik léčebných vodních atrakcí - skotské střiky, bazénky, chodníčky s kamínky a protékající vodou… A to by nebyli Šikulové, aby to všechno nevyzkoušeli. Menší účastníci výletu dováděli na hřišti plném prolézaček, domků a překážek, starší děti pak bravurně balancovaly na velké lanové dráze. S rozvahou a radostí všichni spokojeně došli do svého cíle.
Bazén. Neodmyslitelně patří k volnočasovým radovánkám, a to nejen v parných letních dnech. O to více bylo radosti, když byl dětem umožněn vstup do vířivky. Přesvědčili jsme se, že děti jsou neúnavní tvorové, kteří řádí rychlostí blesku, aby předvedli um vodního království. To bylo radosti, to bylo křiku!
Další zážitek děti měly díky průvodci lázní, který nám po domluvě ukázal prostory kaple s hrobkou, kde současně zakladatel lázní s manželkou a dcerou odpočívají v pokoji, a vyhlídku nejvyššího místa hotelu Priessnitz. Výhled byl skutečně famózní. Rychlebské vrchy sahaly až do nebes. Nádherná podívaná.
Poslední den před odjezdem jsme navštívili Faunapark v Horní Lipové. Je to malá soukromá kontaktní zoologická zahrada. Některá zvířátka jsou puštěná na volno, může se stát, že vám na rameno přiletí sněhobílý papoušek Kakadu, nebo nádherná obrovská Ara. V parku jsme mohli vidět pumy, lemury i s mláďátky, černé labutě, surikaty a mnoho dalších zvířat. Takto popsala výlet ve Faunaparku Saška Martínková: „Vešli jsme do otevřené brány Faunaparku. Rozdělili jsme se do skupin a začali jsme procházet mezi klecemi. Viděli jsme odpolední očistu dvou opic, imitaci různých zvuků v provedení papoušků a různé další kousky, ukázky výcviku zvířat jedním z obyvatel parku. Když jsme procházeli mezi voliérami, začal se nám smát jeden z papoušků, ale více než smích jsme z něho nedostali. Zašli jsme i k prosklené budově, kde pobíhalo mnoho zvířat. Opice, morčata, želvy a leguán. Upoutali jsme leguánovu pozornost a ten zvědavě přišel blíž. Omylem jsem zakývala hlavou a leguán zakýval zpět. Vyplázla jsem jazyk a leguán též. Chvíli jsme si hráli, ale pak jsme se přesunuli ke kleci s mývalem. Mýval chvíli nevšímavě lezl, ale jakmile jsme vytáhli perník, začal žebrat. Bohužel jsme museli mývala nechat o hladu. Nakonec jsme zavítali do tygřího revíru. Ve výběhu stál pán s potrhanou mikinou proti tygrovi. Rychle jsme si uvědomili, že se nejedná o lítý boj, ale o hru. Pán házel kruhy do vody, aby je tygr vytáhl, pral se s ním a dělal jiné skopičiny. Jedna holčička, Bára, z naší skupiny se přiblížila k tygrovi a tygr po ní vystartoval, jako by ho na nože brali. Naštěstí k úrazu nedošlo, ale Bára dostala šok. Pravděpodobně tygr cítil její svačinu. :) Drama se nekonalo a všichni bez újmy na zdraví dorazili domů. I Bára.
Hodnotím, že náš výlet do hor byl hezkým zpestřením volnočasových aktivit, navázání bližších přátelství mezi dětmi a jistou cestou ke zdraví plnou energie, radostí
a nezapomenutelných zážitků.
Výlet byl spolufinancován grantem z Moravskoslezského kraje.
Petra Tomanová, DiS.
organizátorka výletu